Skalisko

Wimzil.

Bohové musejí být šílení. To bylo jediný co mě v tuhle chvíli napadlo. Bylo tu tolik extrému v jedné ulici že mi to pálilo oči. Na jedné straně Aye. Nevinná dívka v krutém světě která mě dokázala obměkčit během dvou vět. Jak moc jsem s ní soucítil a jak ji chápal... Nebyli jsme od sebe až tak rozlyšní. Očividně ona ve světě neuměla chodit. Já sem na tom byl stejně. Když mi bylo sedm let byl jsem vhozen do tohohle světa a nevěděl jak v něm chodit. Vychovával jsem se sám a většina věcí pro mě byla španělská vesnice.
Na druhé straně byla Nullam. Promiskuitní děvka která by si to rozdala se vším co má díru a dýchá. Nevěděl jsem co se jí v životě stalo ale takhle se nikdo narodit nemohl.
"Nemáš se vůbec za co omlouvat. Ona je jen Nullam trošku... zvláštní. Myslím že slovní spojení povrchní děvka se nejvíc hodí. Takže ... Zdá se mi že tady Aye dlužíš omluvu ne?" řeknu s pozvednutým obočím.
Od rozhovoru mě oddělil ten mág. Hlavou naznačil že chce mluvit v soukromí. Poodešel jsem kousek dál a s pozvednutým obočím naznačil "Vo co de?"

Dojde bližšie k nemu a šeptne mu do ucha ty vyzeráš ako inteligentné stvorenie , sice neviem čo si za rasu ale tvoje schopnosti sú dokonalé , chcem aby si sa pridal ku mne do týmu a ked chceš možeš zo sebou zobrat aj tu divnú holku ... a ta druhá , skus ju naverbovat tieš .... Tak čo suhlásiš ? zdvyhnem hlavu a usmejem sa na tie dve holky

Wimzil

Trochu nedůvěřivě jsem si ho změřil od hlavy k patě. Už jen to že mi ...šeptal do ucha? Mi přišlo divný. Že bych vyhodil nějaký špatný signál?
"Nic proti tobě nemám. I když si na mě zaútočil dokážu lidem odpustit. Ovšem já už jsem se jaksi "upsal" Nullam. Jelikož ona pozvala mě tak to vypadá že ona je "kapitán" týmu a ona už se tak říkajíc vyjádřila k tvé osobě. Nejsem však typ člověka který by nedodržel svoje slovo. Takže je mi to líto ale musím odmítnout." řeknu prostě. Nelhal jsem mu vyjádřil jsem se co nejslušněji jsem dokázal. Věděl jsem jak s lidmi jednat. Narozdil od Nullam která mu do očí řekla co si o něm myslela. Člověk to prostě dělat nemohl. Pomalými kroky jsem se vracel do skupinky k Nullam a Aye. Předpokládal jsem že rozhovor s tím mágem je u konce.

Chytim ho za rameno taka žena ako je ona behaju po svete miliony , pozri sa ako sa k tebe správa a ta druhá ta je aspon normalnejšía ... ved sa pozri na tu tvoju Nullam poviem mu to naštvane pretože sa nedokažem pozerat ako sa k nemu ta devka správa ... ved je to až nezmyselne , jak to može niekto znášat mal som chuť mu dat do nosu

Wimzil.

Ucítil jsem ruku na rameni čímž nastartovali instinkty. Rychle jsem se otočil v ruce meč natažený směrem dopředu. Poté jsem však zjistil že se semnou snaží mluvit proto jsem meč sklonil a nechtěl jsem zaútočit pokud mi k tomu nedá důvod.
"Náš rozhovor skončil." řeknu co nejdůrazněji dokáži. Řekl jsem mu co jsem měl na srdci a on se ne a ne nechat odbít. Byl jsem vše možné ale své slovo jsem držet dokázal. Pokud to ten mág nepochopí tak nemáme se o čem bavit. Byl jsem možná zloděj a křivák ale když jednou něco řeknu tak to dodržím.

Wimzil.

Jelikož neodpovídal zahodil jsem meč zpět do pochvy a vrátil se k Nullam. V hlavě jsem měl stále to jestli jsem ho neodbyl až moc. Ovšem tyto myšlenky zahnala scenérie která se mi dostala když jsem se vrátil zpátky. To se jen tak často nevidělo. Taková proměna. Jelikož to obětí bylo trochu ... Dlouhé? Ajaj... tohle vypadá na to že si padli do oka ... až moc. Stál jsem vedle nich a nechal je si užívat ono obětí čekajíc až na něj přijde čas. Na té dívce bylo něco co Vás prostě nutilo osamělého zloděje dívat na svět z jiného úhlu.
Vytáhl jsem minci z batohu a začal si sní hrát mezi prsty. Přemýšlejíc nad různými věcmi. V prvé řadě nad tou dívkou.

Wimzil.

Přikývnu na její rozhodnutí.
"Jistě radi tě přijmeme mezi nás." řeknu. Poslechnu si její výklad. Zřejmě se tu mělo semlýt. Nevěděl jsem co je v téhle zemi zač a nebo v čem je ale jak se říká "Nehas co tě nepálí". Rozhodně jsem neměl zájem si nechat koleno vrtat kvůli někomu koho ani neznám a za co? Aye mi přišla jako sympatická dívka. Rozhodně s ní budu rád cestovat jen to může počkat. Beztak to bude jen nějaké potyčka. Nic velkýho.
Pokrčím rameny nad takovými úvahami. Podívám se na Nullam.
"Pokud chceš pomoct "kamarádce" klidně do toho. Kdyžtak si vás pak najdu. Pokud ne tak vyrážíme podle plánu." řeknu naposledy se usměji a odcházím směrem z města.

(sry že přeskakuju ale nwm jak tu zítra budu a chci tenhle post mít za sebou co nejdřív xD)