V Popol a Prach
Would you like to react to this message? Create an account in a few clicks or log in to continue.

V Popol a Prach


 
DomovMademlli- Skřet z lesa EmptyLatest imagesHľadaťRegistráciaPrihlásenie

 

 Mademlli- Skřet z lesa

Goto down 
AutorSpráva
Mademlli




Počet príspevkov : 1
Sláva : 3620
Join date : 10.05.2014

Mademlli- Skřet z lesa Empty
OdoslaťPredmet: Mademlli- Skřet z lesa   Mademlli- Skřet z lesa EmptyPo máj 12, 2014 1:47 am

Jméno: Mademlli

Titul: Mag ganog- (V lidské řeči "Ten, co loví obry")

Věk: 31

Pohlaví: Muž

Rasa: Goblin

Vzhled:
Mademlli- Skřet z lesa 102k0sj

Místo původu:
Miriall


Místo působení:
Usiana


Organizace: /

Výbava:
Lehká kožená zbroj, toulec šípů s lukem, lahvička hadího jedu


Zaměření: Střelba z luku, plížení, okrádání, znalost bylin, tvorba pastí v přírodě, stopování, jednoduchá alchymie

Druh Magie: Franken

Znamení: Zkamenění

Historie:
Prolog
Jeden velký hustý a temný les, skýtá pokaždé nejedno tajemství a zázrak přírody. Jedním takovým zázrakem bylo i přežití jednoho malého skřítěte. Jak se zde ocitl bylo záhadou, každopádně již od útlého věku žil a byl vychováván skupinou skřetích lovců, kteří po lese lovili zejména velká a nebezpečná zvířata, čímž řešila problémy státu a za to také získavala profit. Zvířata často vybíhala z lesů a zabíjela učence a dobrodruhy, což státu dělalo problém, ale od té doby, o přišli skřetí lovci incidentů velmi ubylo. Malého skřítěte se ujal vůdce skupiny a pojmenoval ho po sobě, Mademlli, žil jako jeho pravý syn, a také ho tak všichni brali.

Zkouška dospělosti
Jak Mademlli rostl a stával se z něj dospělý jedinec, otec, mistr luku, stopování a lovení, jej naučil vše, co sám uměl, aby jeho znalosti, které nashromáždil nepřišli v niveč. Madememlli byl na svoji rasu poměrně chápavý a netrvalo dlouho a svého otce ve schopnostech dohnal, ba i předčil. Mimo střelbu z luku a um lovu se však také věnoval bylinkářství a jedům, které se naučil extrahovat a některé i léčit. Svoje znalosti často využíval v soubojích s přírodou a nebylo mnoho zvěře, která by přežila, když na lovu byl Mademlli. Pokud se někdo přiblížil dokonalému soužití a poznání přírody, byl to právě Mademlli. Jeho respekt ve skupině rostl a rostl, až se z něj stal zástupce vůdce skupiny, když byl jeho otec vyřizovat mzdu za odvedenou práci ve městě.
Takto to šlo až do chvíle, kdy se z mladistvého Mademlliho stal dospělý skřet. Dostal nový luk z dubového dřeva, velmi tvrdý luk, jehož střela potřebovala čas na natáhnutí, kvůli nepoddajnosti, ale poté vypustila smrtonosnou ránu, která s trochou štěstí a míření už po jedné kolizi šípu s cílem rozhodla, kdo tento souboj vyhrál. Skupina byla na Mademlliho velmi hrdá a uznávala jej. Mademlli si však přál něco jiného, jeden les mu byl málo, ale zároveň nechtěl opustit ty, kteří jej vychovali. Rozhodl se proto využít lest, po dovršení dospělosti se každý skřet, nehledně na zaměření musel vydat na lov lesního trola, obávané monstrum, které ukončilo mnoho životů prvním dotek své mohutné ruky. Napadlo jej nahrát vlastní smrt, myslel si, že truchlení nad mrtvým pro ně bude lepší, než emoce z toho, že jejich nejmilovanější a nejudatnější dítě lesa uteklo a nechalo je na holičkách.
Jak plánoval, tak se také stalo, druhý den na to, o půlnoční neděli, se konala zkouška dospělosti, na které Mademlli samozřejmě nechyběl. Jakmile zkouška začala, všichni účastníci vyrazili k trolovi, včetně Mademlliho, který se však držel až za ostatními. Cesta k jeskyni, kde trol žil nebyla daleko, takže tam dorazili poměrně brzo. Všichni skřeti se seběhli do jeskyně, kde začali skákat na trola, který se okamžitě probudil a plný vzteku z vyrušení začal vraždit skřety okolo, když se Mademlli ujistil, že je zmatek, natáhl jeden ze svých upravených šípů a zamířil s ním do přírodní kamenné zdi, tvořící jeskyni. Šíp vyletěl ohromnou razancí proti zdi, do které udělal ďolík, ale pak se ocel, která tvořila hrot rozlomila a šíp spadl na zem. Mademlli věděl, že jakmile trol skončí s jeho druhy, začne nebohé mrtvé žrát, a pokud najdou šíp poblíž jeskyně, budou si myslet, že i jeho sežral trol. Ihned po vystřelení osudového šípu odešel z lesa do hlavního města.

Škola ulice, škola života
Netrvalo to dlouho, co Mademlli po svém útěku došel až do hlavního města, do Allnarr's city. Město jej okouzlilo okamžitě, nikdy předtím hlavně žádné neviděl. První den se toulal po městě a jen civěl, co všechno tu je, připadalo mu to nemožné, že se tolik luxusu a kouzel může vyskytovat na jednom místě, neuvědomil si však jednu důležitou věc, a to je ta, že u sebe nemá žádné peníze, bez kterých se ve městě jen těžko obejde. To zjistil ještě ten večer, když zjistil , že hotely zadarmo přespávat nenechávají a platbu v naturáliích nepříjmají. To by nebyl tak velký problém, byl zvyklý spát venku za nepříznivých podmínek, problém nastal, až jej strážci města zatknuli za spaní na veřejných pozemcích, lépe řečeno na náměstí. Pro obyvatele, dobrodruhy a učence není pěkný pohled, když jim něco malého, zeleného a páchnoucího spí na náměstí, a tak se dostal Mademlli do vězení na tři dny. I když by si normální člověk mohl myslet, že spaní na studeném místě na seně mu bude nepříjemné, opak byl pravdou, což nijak netěšilo strážce žaláře, kteří si libovali v pohledu na trpící vězně. Druhý večer se dveře do jeho cely otevřeli a vešli dva strážci, s obušky, nejspíše chtěli ničit pobyt ručně, když jej podmínky ve vězení nijak nepoškozovali. Instinkty, jež si vybudoval v přírodě se nyní opět dostali k moci, přicházející strážce slyšel, což ho probudilo, zejména ten jejich pomstychtivý dušený smích. Mademlli se nijak nevzrušoval a ležel dále na zemi, avšak připravený se začít okamžitě bránit. Jakmile za strážci zacvakly dveře, nastalo pro ně peklo. Mademlli začal svým skřetím hlasem křičet, což v tak stísněných prostorech působilo velice depresivně, zmatení strážci se chvíli jen překvapeně dívali, když to se Mademlli zvedl a jednu ránu uštědřil strážci přímo do nosu, který mu dobře mířeným direktem zlomil, druhý strážce však neváhal a již se po Mademllim ohnal obuškem , který jej zasáhl do zad a zapříčinil jeho pád k zemi, lépe řečeno na strážce, který na zemi již ležel a přidržoval si nos. Mademlli zatřepal hlavou, když v tom si všimnul ležícího obušku, který sebral a prudce s ním máchl po druhém strážci, který dostal jednu ránu do spánku a sesunul se k zemi, v Mademllim se začalo projevovat jeho touha lovit a zabíjet, získávala jeho mysl, až nakonec začal do muže v mdlobách mlátit, až z něj krev tryskala. Druhý strážce se zlomeným nosem se probral, a když viděl, co se děje, chytil Mademlliho zezadu kolem pasu, nadzvedl jej a pomalu s ním odcházel od zuboženého, v krvi se válejícího strážce, Mademlli sebou škubal a mlátil, až se mu podařilo vymanit ze seveření strážce a toho také začal bít, dokud nepadl k zemi nadobro, avšak předtím se spolu stihli poprat a obušek měl každou chvíli jeden z nich, neboť se o něj dost prali. Domlácený Mademlli se zlomenou čelistí beze slov, neboť nebyl schopen mluvit, sledoval dva mrtvé strážce, které opřel o zeď a šel zase spát. Ráno za tento čin byl poté taky odsouzen k deseti letem ve vězení a poté k trestu smrti, po odpykání odnětí svobody. Nikdo neví proč neutekl, asi mu to jeho lovecká čest nedovolila, svůj čin si nejspíše plně uvědomoval a každý další den po dobu deseti let jej učil chápat, jaké to je žít jako chudák s ničím. Naučil se, o čem to je žít ve městě a co to obnáší, pochopil, že ve městě jde o rivalitu taktéž, buď uspěješ nebo na tobě uspějí ostatní.

Den odpuštění
Přesně den před dovršením desátého roku ve vězení pro Mademlliho přišli dva strážci, že byl propuštěn, ale než odejde, musí si promluvit s jedním mužem. Smířený Mademlli neměl moc těžkou volbu, buď zemře a nebo přežije, odpověď byla jasná. Vyšel se strážci na horní náměstí, kde přes deset let nebyl. Skrz toto náměstí došli až k obrovské budově, která vypadala velmi honosně, ale jakmile se vešlo dovnitř, bylo jasné, že to je jen klam pro obecenstvo, tohle byla mučírna. Mademllimu brzy došlo, že tu není jen kvůli promluvení si s nějakým mužem. Dva strážci chytli Mademlliho na ramenech a zároveň zatlačili, což zapříčinilo jeho pád na kolena, kde se také zastavil. Jakmile byl na kolenou s hlavou sklopenou do země, ze tmy se vynořil muž v kápi, který měl dlouhý monolog než došlo k jádru celého tohoto divadla, nabídl mu práci jako stopaře, jak zvířat, tak osob. Pokud by řekl ne, čekala by ho zde smrt na těchto strojích, na kterých vypustilo život mnoho udatnějších než byl on sám. Práci přijal a rok stopoval pro krále vše, co se jim zachtělo, ale jak to má Mademlli ve zvyku, utekl ze země, do které se již nikdy nechtěl vrátit a ani nemohl, neboť jakožto uprchlík neměl v království právo na žití a čekal ho zde trest smrti.
Nový život
Po svém útěku z jeho země na něj bylo vyhlášená odměna do nebeských částek. Bylo až k neuvěření, jak moc si jej přejí vidět mrtvého. Mademlli se rozhodl, že nebude pracovat již pro nikoho, že bude individualista a k někomu se přidá jenom tehdy, pokud bude potřebovat využít i jejich pomoc. Již neznal něco, jako je přesvědčení. Bylo mu již naprosto jedno, zda pracuje pro tyrana nebo pro moudrého krále, pro hamižného obchodníka nebo pro dělníka. Nerozeznával co je dobro a co je zlo, měnili ho a on se pouze adaptoval, jedinou jeho motivací se stala touha po penězích. Lov zvířat ho již nebavil, našel si oblibu v lovu lidí, přitom sám byl lovná zvěř, kterou chtěli ulovit. Již necítil strach ze smrti, bolestí života si užil až až a smrt bral jako osvobození od utrpení Světa, i když ze Světa neplánoval odejít dobrovolně a nebo bez boje. Chvíli se potloukal Světem a chodil za prací, než ho jeho toulky zavedli až do Usiany, zde se nyní také dosud nachází a čeká na příležitost, kdy bude moct projevit svůj um.

Povaha:
Návrat hore Goto down
 
Mademlli- Skřet z lesa
Návrat hore 
Strana 1 z 1

Povolenie tohoto fóra:Nemôžete odpovedať na témy v tomto fóre.
V Popol a Prach :: Postavy :: Postavy na povolenie-
Prejdi na: