Rollo Dar Nocticus

Jméno postavy
Rollo Dar Nocticus - Vazalové rodu Dar Volthes
Titul
----

Vek
26

Pohlavie
Muž

Rasa
Ifris

Výzor:

Miesto pôvodu
Usiana

Miesto pôsobenia
Usiana

Organizácia
Zatím žádná, jeho cíl je stát se lovcem

Vybavenie
krátký Meč, štíť a nárameníky, luk a toulec šípů


Zameranie
Jeho předností je šerm a střelba z luku, jeho bratři ho od mala učily všem různým dovednostem.
Druh Mágie
Creast

Znamenie
Harmonia

Historie
Prolog
Stalo se to všechno tak najednou, neklidné noci v bouři, kdy padala rudá hvězda a měsíc i přes všechny mraky svítil a prosakoval přes ně, otec domů přišel opilý, matka nechtěla ale otec ano, (nebudu zde popisovat co se stalo), z toho zpočala matka Rolla, přesně za devět měsíců, od toho dne se narodil on, chlapec který se nikdy ničeho nebal, chlapec kterému odmala vnucovaly to, že je nechtěné dítě.
1.Sladké dni s matkou
Přes to že jsme měly své sídlo, s muži a všemi ostatními jsme bydleli na venkově, v jednom domě u lesa. Už od mala jsem byl stále s matkou, pořád jsem se držel u ní, při každé příležitosti, bylo to pěkné, nikdo mi nic neudělal, byl jsem pod její ochranou, byl jsem totiž nejmladší syn, bratři trénovaly s otcem, jezdily na výpravy, jednoho dne, když odjely na delší dobu do domu přišel barbar, matka mě schovala, ona ale utéct nedokázala, znásilnil jí a ona počala dítě, Ragnara, nejmladšího muže naší rodiny, a také nejménně chtěného, už od ho otec nenáviděl, viděla mu to na očích matka, ale dokonce i já, jednoho dne, na slavnost, mích 12 narozenin se otec s Ragnarem na pár hodin vzálily, ragnarovi bylo 10 let, bohužel zpátky se vrátil jen otec, všichni věděly že ho zabil, on ale tvrdil něco jiného, matka ho za to nenáviděla, a v mích 13 letech už to nevydržela a chtěla odejít, to jí ale otec nedovolil, zabil jí, zabil ženu která s ním počala 2 dcery a 3syny, tu kterou miloval, nikdy jsem mu to neodpustil, toho dne jsem si dal jediný cíl, a to takoví že naleznu barbara který tohle mé matce způsobil.
2. Začátek tréninku, matku pomstím!
Ve svojich 13 letech jsem konečně začal trénovat, nejdříve jsem začal u Rheagara, který mě učil boji s mečem, a celkově boji z blízka, než jsme ale mohly začít, přestěhovaly jsme se na naší usedlost, začaly jsme žít jako opravdoví páni, měly jsme své služebnictvo a své sídlo, měly jsme také asi 100mužů pod otcovo velením kteří nás chránily, nic z toho jsme ale nechtěly, stačilo nám to co jsme měly dříve. Rheagarův trénink spočíval v tom, že jsem nikdy nesměl přestat, pokud mě trénink nebolel, bylo to špatně, protože trénink prý bolet měl, vždy říkal že pokud to nebolí, není to trénink, pokud to nebolí nezesílím. Proto jsem se snažil ze všech sil, přepínal se a i když už jsem nemohl, trénoval jsem do vyčerpání. Časem, se Rheagar začal měnit, blížil se jeho 30věk a začal se chovat divně, otec se také choval jinak, jako kdyby něco tajil, mě bylo 17 a moc jsem to nechápal, Rheagar mě nakonec celkově přestal trénovat, musel jsem o to poprosit Quina, vlastně se mi to hodilo, boj na blízko jsem zvládal a chtěl jsem se naučit i s lukem, naučit se pohybovat neviděn v lese, pohybovat se jako pírko, stát se pravím lovcem, přesně to mě mohl naučit Quin, a tak se taky stalo, jeho postoj byl ale úplně jiný než Rheagarovo, nebyl totiž tolik přísný.
3. Zbohem, bratři
Na den Rheagarova 30věku se stalo něco neočekávaného, něco co očekával jenom jeho otec, bratr se změnil jak vzhledově, tak v chování, zaútočil na Quina, ten se ale ubránil, musely jsme ale utéct, Rheagar nás ale stále pronásledoval, nevěděly jsme co dělat, nechtěly jsme zabít našeho bratra, ale musely jsme, byly jsme k tomu donuceni, tak začal boj bratra proti bratrům,

Rheagar:

na nás útočil z blízka, my na něho šípy, vše ale odrážel, bohužel, nakonec jsem na něj zaútočil mečem, bojovaly jsme v lese, střety našich mečů se všude rozléhaly, Quin byl zraněn a tak se nemohl zapojit, já jsem značně prohrával, nemohl jsem porazit svého bratra, protože ho ovládala nějaká moc která mu dávala sílu, nakonec mne ale zachránil otec, porazil bratra který už byl celkem vyčerpán, byl to útok z zadu, bodnul ho do lýtka a nakonec mu sťal hlavu, padnul k zemi, jako kdyby to nebyl on, z jeho těla byla cítit temnota, nevěděl jsem co to je, nevěděl jsem proč to je. Otec mě a Quina vzal domů, když jsme tam přišly, sešly jsme se celá rodina, tedy to co z ní zbylo, já, Quin, Anna a Anabeth, vysvětlil nám, že tohle je prokletí synů našeho rodu, začalo to vše kvůli němu, když podepsal dohodu s mágem řádu Creast, ten na nás uvalil kledbu, která se dá změnit v něco co nám pomůže, myslel si že ten mág lhal a tak nám to neřekl, on ale nelhal, v dni našeho 30. věku se změní v stvoření Creast, které už nedokážeme ovládat, pokud ale do 30. let tohle stvoření ovládneme, trochu se změníme, ale né tolik, a dokážeme to ovládat, Quinovi bylo 28, a věděl že to nejspíše nedokáže, já jsem ho ale podržel a pomáhal mu, otec jenom truchlil, a upíjel se,

Quin:

to ale nedokázal, musel jsem bojovat i proti němu, bojovaly jsme v sídle, nechtěl jsem aby se do toho pletly vojáci, a tak se všichni klidily z cesty, střety našich mečů, protnutí šípů a burácení zbrojí, to vše  bylo toho dne slyšet, boj jsem ukončil jedinou ranou, přímo do jeho srdce, meč projel jeho zbrojí tak lehce, a tělem ještě lehčeji, bylo to tak rychle, jeho tělo najednou zmizelo na prach, tohle jsem otci neodpustil, bylo toho tolik, tolik věcí co udělal špatně, našel jsem ho, našel jsem ho jak seděl v jedno hospodě a popíjel pivo, všechno mu bylo jedno, krvelačně jsem ho podříznul a odešel, ani jsem se na něj nepodíval, nebylo to za potřebí.
4. Postavit se na nohy, a ovládnout magii Creast, to jsou mé cíle
Ano, po smrti bratrů a otce panství připadlo mě, vazalem rodu Dar Volthes jsem se stal já, začal jsem se učit magii Creast, také jsem ale začal vyhledávat Vikinga který způsobil mojí nenávist k mému otci a také smrt mé matky, hledal jsem ho 2 roky, celé 2 roky, bylo mi 24 let, a on byl

zdatný válečník:

, se sekyrou a dřevěným štítem, já ve zbroji s mečem a na koni, rozjel jsem se proti němu a on  šel do lehkého pokleku, připravil štít na můj  úder, zaskočil mě tím a tak jsem seskočil z koně, myslel jsem že ho tím překvapím, snažil jsem se dopadnout před něj, spíše to ale očekával a odrazil mě štítem, přímo do hlavy, padnul jsem k zemi a on se sekyrou napřahoval, já ho ale kopnul do břicha což ho vykolejilo, trošku odstoupil a já rychle vstal, pěvně jsem stiskl meč a napřáhnul se na útok, toho on využil a hodil po mě jeho štít, já ho sice odrazil ale v tom už na mě útočil sekyrou on, trefil mě do pravého ramene ale já měl nárameníky, takže jeho útok zlehčily, to nic neměnilo na tom  že já byl znova na zemi a on se napřahoval na poslední úder, tentokrát jsem ho nekopnul, protože by to čekal, šel jsem na jistotu, byla to má jediná šance, šel jsem čepelí přímo na jeho břicho, probodnul jsem ho a on se sesunul po čepeli jako brambor, shodil jsem ho ze sebe a vstal, odfrknul jsem, nasednul do sedla a odjel, v tu chvíli jsem si způsobil peklo, tím že jsem ho porazil se na mě nalepil jeden lovec, byl  to ork, který mě sledoval, jednoho dne když jsem projížděl lesem, jsem narazil na mrtvého jelena, který ležel u stromu, sesednul jsem z koně a pomalu k němu přistoupil, krev byla ještě teplá, v tom ale přiletěl šíp, jen tak tak jsem uskočil, když jsem se ohlédl stál tam

lovec:

, lovec, jehož účelem bylo zabít mne, samozřejmě jsem mu to nechtěl udělat tak lehké a tak jsem tasil luk a rychle vystřelil, on to ale vyblokoval, slezl z koně a kráčel ke mě, z hluboka dýchal, lehce přitom srčel a já jsem nevěděl co dělat, pot mě začal studět na zádech, chtěl jsem zakřičet o pomoc, to by ze mě ale udělalo slabocha, což jsem nechtěl, tasil jsem meč, připraven čelit své smrti jsem blokoval nepřítelovi údery, věděl jsem že je lovec, byl jedním z těch ke kterým jsem se chtěl přidat, nechtěl jsem ho zabíjet, protože jeho smrt, a zjištění že jsem byl jeho vrah by mi u nich moc nepomohla, bohužel mi nedával na výběr, protože jsem takhle přemýšlel ztratil jsem na ostražitosti a při odblokování útoku jsem neměl natolik silný stisk, a můj meč mi vyklouzl z ruky, vytáhnul jsem dýku, když na mě lovec zaútočil z hora, chytnul jsem mu ruku v oblasti zápěstí a silně jí stiskl, snažil jsem se ho přehodit přes rameno, ale beznadějně, alespoň jsem mu zakroutil rukou, tím pádem byl v úklonu a já mu stál za zády, byla to příležitost kdy jsem ho mohl zabít, já ale zaváhal a řekl " Nechci tě zabít, chci se stát lovcem jako ty a-" v tu chvíly mě kopnul do kolene a znova jsme začaly bojovat, řinčení železa bylo slyšet na míle daleko, v jednu chvíli ale konečně zaváhal on, zaútočil z hora a já ho rychle bodnul, když dýka byla v jeho těle, zakroutil jsem s ní, on upustil meč, síla ho totiž opustila, konečně jsem si byl jistý tím, co musím udělat, rychle jsem vytáhl dýku a podříznul mu hrdlo, on padnul k zemi, a já ho pohřbil, byl totiž někým kým jsem chtěl být i já, lovcem ,zasloužil si hrďinskou smrt, a hrďinské pochování, nakonec jsem usedl za sedlo a odjel.

Povaha
Jeho povaha je opravdu mihotavá, někdy se chová jako autoritativní člověk, jako pravý vůdce, v některých případech se ale zachová jako nerozhodný člověk, jako kdyby nic nezažil, je samotář který má rád svůj klid, od toho se odvíjí celkově jeho povaha, je také velmi zamlklý, protože nemá přátele, spíše nepřátele, věří že kdyby se ale dostal do skupiny, dokázal by komunikovat a být přínosem.

Vzťahy

Matka:

- S matkou měl od mala skvělý vztah, bylo to zřejmé, jeho bratři totiž byly starší, on se stal máminym oblíbencem, kterého měla ze všech nejraději, právě protože ostatní synové se spíše věnovaly tréninkům s otcem,  naopak on byl většinu času s matkou, to se ale změnilo když se narodila první sestra, matka se začala zajímat o ní a o Rollo s ní ztratil veškerý kontakt, začal se stýkat s bratry, začal s nimi trénovat a začal sesilovat, na matku postupem času zanevřel.

Otec:

- S otcem nikdy neměl dobrý vztah, spíše se s ním vůbec nestýkal, tím pádem si k němu vztah vybudovat ani nemohl, umřel velmi brzy a proto k tomu vážně příležitost nebyla, to Rolla také tížilo, bohužel už bylo pozdě, jeho otec už byl pryč a on si to ani neuvědomil.

Rheagar:

- Rheagar byl  jeho nejstarší bratr který ho naučil bojovat, i když byl přísný dokázal naučit, nikdy ho ale neporazil, dnes už by to možná dokázal, bohužel už to nejde,  měly celkem upnutý vztah, vždy jeden na druhého narážely, ale doopravdy to tak nebylo, doopravdy měl jeden druhého rád, to už si ale nestihly říct.

Quin:

- Quin byl střelec, o 3roky mladší než Rheagar a přes to starší než Rollo, naučil ho skvěle střílet, nebyl ale tak dobrý učitel jako Rheagar, nebyl totiž tak přísný, ze všeho si dělal srandu a nikdy neztrácel hlavu. Bohužel, postihlo ho to samé jako Rheagara, v tom samém věku, nikdo nevěděl čím to bylo, do Quinovo smrti.

Ragnar:

- Ragnar byl nejmladší ze 4 bratrů, dokonce mladší než Rollo, bylo to nemanželské dítě matky, které bylo nechtěnné, bylo to když byl otec s bratry na výpravě, jeden barbar vtrhl do našeho domu a matku znásilnil, já jsem byl eště malý a nemohl nic udělat, bohužel i přes to mě otec obviňoval, otec chtěl Ragnar zabít, matka mu to ale nedovolila, protože i přes to z čeho ho počala to byl její syn kterého milovala, Rollo se s ním moc nestýkal, protože také brzy zemřel.

Anna:

- Anna byla o 2 roky mladší než rollo, když byl eště malý, skoro vůbec jí nevídal, poté co se ale stalo s otcem a bratry se vše změnilo, musel se starat o sídlo a o sestry, sblížil se s  oběma, ale s Annou si trochu víc rozuměl, byla to spíše taková bystrá holka, která nebyla žádná bojovnice a spíše spravovala sídlo.

Anabeth:

- Anabeth byla mladší z Rollovo sester, byla velmi rychlá a to se projevilo ve všem, měla ráda lov a střelbu z luku, Quinn jí od mala očil, dokonce dříve než Rolla, naučil jí vše co mohl a to se také projevilo na jejích schopnostech, byla opravdu tichá, častokrát Rolla jejím plížením i vyděsila, s ní se Rollo sblížil trochu ménně, protože byla skoro pořád mimo sídlo.

Sny a ciele
Ovládnout magii Creast, dokázat to co nedokázaly jeho bratři, jeho dalším cílem je stát se lovcem, a naučit se práci ve skupině, rozhodně si myslí že je výborným lovcem a dokázal by to.

Strach
Jeho strach vzpočívá v jeho snu, sen je ovládnout magii Creast, naopak strach má z toho že magie Creast ovládne jeho, pokud by se tak stalo stal by se nebezpečný pro všechny, což nechce, nejspíše by ho lovci zabily, kdyby se tak stalo.

Viera
Bohy neuznává od událostí s bratry.